Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě je příspěvková organizace Libereckého kraje
Information in Deutsch Cena vstupného Otevírací doba Facebook
Návštěvní kniha
Anketa
Muzea a Velká válka aneb 100 let od vypuknutí I. světové války
Prezentace odborných profesí a řemesel
Po stopách Germánů
Ekoporadna ORSEJ
Archeologické muzeum Šatlava v České Lípě
Památník K. H. Máchy v Doksech
Vísecká rychta v Kravařích
Do muzea
Kudy z nudy

Nordböhmischer Excursions-club – průkopník vlastivědné práce na Českolipsku

 

Od roku 1867, kdy byl přijatý spolkový zákon č. 134/1867, vzniklo v Čechách velké množství spolků a stolních společností, ve kterých lidé podobných zájmů trávili volný čas a rozvíjeli svoje záliby. V roce 1878 vznikl v České Lípě v pořadí 39. spolek, který se svým rozsáhlým a moderním programem vymykal těm ostatním.

V červenci 1877 uspořádalo několik zájemců výlet na zříceninu Ostrý u Benešova nad Ploučnicí. Tam, a posléze v hostinci Klügel v Oldřichově u Františkova nad Ploučnicí, se domluvili na realizaci myšlenky, kterou se zabývali již delší dobu – založit vlastivědný spolek. S nadsázkou se dá říci, že tehdy byl spolek počat, a za devět měsíců, 21. března 1878, kdy byl úředně schválen, se Nordböhmischer Excursions-club narodil.

Právě narozený spolek začal plnit propracovaný ale náročný program. Na ustavujícím shromáždění, které se konalo 10. dubna 1878 v hostinci Údolí Josafat, se sešlo téměř 80 zájemců. Do čela spolku se postavili zejména středoškolští profesoři, předsedou se stal Cajetan Watzel. Centrem spolku se stala Česká Lípa ale na klubovém území, vymezeném „… od Labe na západě k Ještědskému hřebeni na východě, od jazykové hranice na jihu po státní hranici na severu“, mohli zájemci, bylo-li jich více jak osm, zakládat lokální kluby. Byly vytvořené zájmové sekce, do kterých se členové mohli zapojit: historická, přírodovědná, jazyková a technická (v roce 1884 vznikla školská, o rok později turistická). Jednotlivé sekce pracovaly samostatně a jejich cíle byly vskutku ambiciózní.

Historická se zaměřila na sbírkotvornou činnost předmětů a tiskovin, archeologické průzkumy, vytvoření knihovny, zhotovení seznamů knih v zámeckých a farních knihovnách. Vytipovala památné budovy a označila je cedulemi se stručným popisem jejich významu. Pravidelně pořádala přednášky, na kterých zájemce seznamovala s historií regionu a významnými osobnostmi. Na sbírky mincí, medailí, zbraní, knih, které vznikly i z darů občanů, dohlížel kustod (jmenovaný člen výboru). Časem vznikla myšlenka seznámit se sbírkami veřejnost, založit muzeum. Na přelomu století byl v CL založen Muzejní spolek, se kterým Excursions-club spolupracoval. Sbírky se vystavovaly ve školách, také na radnici. Historická sekce časem zrušila dva body, které nerealizovala. Nepodařilo se sesbírat zpěvníky, notové záznamy a partitury, které se nalézaly na kůrech kostelů. Tohoto úkolu se v 60. letech minulého století ujala ředitelka archivu Marie Vojtíšková a podařilo se ji archivovat významnou sbírku těchto tiskovin. Na splnění čeká další zrušený úkol: evidence a dokumentace epigrafických záznamů na budovách, náhrobcích a pomnících.

Členové přírodovědné sekce plnili sbírkotvornou činnost zejména na výletech spolku, při nichž sbírali rostliny, brouky, hmyz, měkkýše, minerály,horniny a zkameněliny. Evidovali památné nebo vzácné stromy, také léčivé či minerálním složením nebezpečné studánky. S roztříděnými a zpracovanými sbírkami seznamovali veřejnost na přednáškách.

V jazykové sekci se zabývali místními a pomístními jmény, způsoby psaní a výslovností různých slov, navštěvovali pamětníky a sepisovali přísloví, pořekadla, lidové písně, pověsti.

Nejdůležitějším úkolem sekce technické bylo zabránit ničení přírody v důsledku staveb a zachránit chátrající historické objekty. Podařilo se jí ukončit těžbu čedičových kvádrů v lokalitě Varhany u Kamenického Šenova, přesvědčit úřady o škodlivosti železnice, která by vedla přes údolí Peklo. Z její iniciativy byl opravený Červený dům v České Lípě (o vnější výzdobu se postaral člen spolku malíř Eduard Steffen) nebo byla zakonzervovaná zřícenina hradu Tolštejn.

Turistická sekce měla za úkol značit výletní trasy turistickými značkami a informačními tabulemi, a následně se starat o jejich údržbu. Postarala se o stavbu rozhledny na Špičáku, jedinou stavbu, která se stala majetkem spolku. Peníze získala od různých sponzorů, také z výtěžku vydané knihy básní Spitzberg-Album. Stála u zrodu netypické kamenné vyhlídky na Kamenickém kopci u Zákup, která už dnes neexistuje. Nechala opravit ukradenou monstranci na Slovance, postavit v parku památník Císařské sloupy. Propagovala cestovní ruch, vydávala turistické průvodce nejen klubového území ale celého severočeského regionu. Významný člen spolku Franz Hantschel vydal v letech 1894 a 1907 jeden z nejpodrobnějších turistických průvodců severních Čech.

Pole působnosti spolku tímto širokým záběrem nekončilo. Tím nejdůležitějším bodem klubu bylo vydávání vlastivědného časopisu. Jmenoval se Mitteilungen des Nordböhmischen Excursions-club, vycházel čtvrtletně a jeho hlavní náplní bylo zveřejňovat odborné články. Výkonným redaktorem se stal středoškolský profesor Amand Paudler. Vedle odborných článků informoval časopis o činnosti spolku, lokálních spolků, jejích sbírkách, zveřejňoval seznamy dárců a dopisy čtenářů, kteří posílali drobné zprávy ze svého bydliště: o úmrtích významných obyvatel, požárech, kde vznikla pošta atd. Recenzoval vycházející knihy s vlastivědnou tématikou. Odborné statě byly prokládané básněmi regionálních autorů. Široký záběr vlastivědného časopisu vštěpoval čtenářům úctu k odkazu minulosti. Byl velmi žádaný, na konci 19. století měl 1900 předplatitelů. Výměnou se posílal do různých spolků a institucí v Čechách i Evropě, jeho ročníky jsou evidované např. v muzeích v Německu, Švédsku, USA.

Důležitou náplní spolku zakotveném i v názvu, byly vlastivědné výlety po historických a přírodních památkách. Jednotlivé sekce a lokální kluby je organizovaly za velké účasti členů.

Členská základna byla početná. V roce založení vstoupilo do klubu 300 členů, o rok později čítala členská základna 600 členů, v 90. letech 19. století 1600. Nejvíce jich pocházelo z České Lípy, Českolipska a severních Čech. Členství přijali i jedinci z různých měst Čech a Moravy, někteří členové žili v Německu, Rakousku, Rusku.

Amand Paudler zemřel v roce 1905. Při dvouletém výročí jeho úmrtí byl v parku odhalen jeho pomník, který vznikl z dobrovolné sbírky, a který navrhla českolipská malířka Johanna Michelová. Obavy o stagnaci úrovně časopisu se nepotvrdily, nově zvolený redaktor Karl Zimmermann pokračoval v linii svého předchůdce, která byla stále moderní a progresivní.

Jednotlivým sekcím, časopisu i výletům, se dařilo až do konce dlouhého století, tedy do roku 1914. Díky válečným poměrům ustala výletní činnost a práce v sekcích. Za velkých obtíží vycházel pouze ztenčený časopis se změněným názvem Mitteilungen des Nordböhmischen Vereines für Heimatforschung und Wanderpflege, který zveřejňoval i smutné statistky padlých členů, a který spolek posílal do vojenských lazaretů k povzbuzení vojáků.

Po válce se členská základna nezmenšila. Před válkou klub evidoval 1400 členů, po ní 1300. Změněná Evropa už nevrátila spolku jeho věhlas, přesto, po počátečních organizačních obtížích (kdy museli např. hledat novou banku, neb ta dřívější sídlila ve Vídni, tedy v jiném státě) ve vytyčeném programu pokračoval s několika změnami dále. Už za války v roce 1915 změnil spolek název na Nordböhmischer Verein für Heimatforschung und Wanderpflege. Neobnovily se lokální kluby, zanikla turistická sekce. Časopis si udržel odbornou úroveň. I když byli členové spolku většinou Němci, v těžkých dobách nacionálních střetů nikdy nevystupoval proti Čechům. Po celou existenci se držel pouze a jen vlastivědné práce. Jednotlivé sekce plnily dál úkoly ale i zde se musely přizpůsobit novým trendům. Např. archeologické výzkumy začaly provádět specializované instituce. Sekce se ještě více zaměřily na vlastivědnou práci a její propagaci formou přednášek a publikování. Velmi dobře pracovala nově vzniklá sekce numismatická (uspořádala výstavy, vydala několik medailí k různým výročím: k úmrtí Valdštejna, ke vzniku České Lípy), a genealogická, která zpracovávala např. rodopisy selských rodů nebo významných regionálních osobností, na přednáškách vysvětlovala zájemcům problematiku genealogie. Nové době se přizpůsobily i výlety a jejich náplň.

To vše až do okupace Československa. V roce 1938 byla činnost spolku utlumena a poválečné poměry byly už natolik jiné, že obnovení spolku nebylo reálné. Dožil se zralého věku šedesáti let. Nordböhmischer Excursions-club vyrostl v organizaci, jejíž aktivity přesáhly hranice Českolipského regionu. Byl to nejstarší turistický spolek v severních Čechách, díky němuž vznikly nové a označené turistické trasy. Sbírkotvornou činností připravil půdu vznikajícím muzejním spolkům a muzeím. Jeho sbírky jsou součástí muzeí po celém regionu.„Mitteilungenů“ vyšlo 61. ročníků. Odborné články jsou badateli dodnes vyhledávané a jsou zárukou důvěryhodného pramene.

Magdalena Pujmanová

Zřícenina hradu Ostrý u Benešova nad Ploučnicí, místo, kde se němečtí vlastenci rozhodli založit vlastivědný spolek

Spolkový časopis vyšel poprvé v červnu 1878

Duchovní otec časopisu Antonín Amand Paudler

Čedičové sloupce na Panské skále. Dnes národní přírodní památka, ve 2. polovině 19. století se zde těžilo. Díky iniciativě spolku byla těžba zastavena.

Netradiční 5 metrů vysoká vyhlídka z čedičových sloupců na Kamenickém kopci u Zákup, kterou postavili členové spolku společně s členy Horské společnosti v Zákupech.

Čertová zeď, tvořená horizontálními hranoly, byla další lokalita, kterou se spolek snažil zachránit. Dne se zachoval pouze zlomek původně přes 10 km dlouhé zdi.

Sbírka básní severočeských autorů Spitzberg-Abum v bibliofilském vydání. Výtěžek z prodeje byl použit na stavbu rozhledny na Špičáku.

Cihlová rozhledna na Špičáku z roku 1885

Z iniciativy polku byl postaven železniční viadukt v osadě Karba, díky kterému se zachovala přírodní rezervace Peklo

Pátý díl turistického průvodce Nordböhmische Touristenführer Franze Hantschela.

Titulní list posledního čísla klubového časopisu.