Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě je příspěvková organizace Libereckého kraje
Information in Deutsch Cena vstupného Otevírací doba Facebook
Návštěvní kniha
Anketa
Muzea a Velká válka aneb 100 let od vypuknutí I. světové války
Prezentace odborných profesí a řemesel
Po stopách Germánů
Ekoporadna ORSEJ
Archeologické muzeum Šatlava v České Lípě
Památník K. H. Máchy v Doksech
Vísecká rychta v Kravařích
Do muzea
Kudy z nudy

Zajatecký tábor a vojenský hřbitov v Jablonném v Podještědí

Jarní program VSČ jsme zahájili v sobotu 7. dubna vlakovým výletem do Jablonného v Podještědí, kde jsme navštívili zajatecký hřbitov v osadě Lada.

Cestou jsme prošli místem, kde dříve stál zajatecký tábor (dnes jím prochází silnice a poblíž stojí areály koupaliště a benzinové stanice). Začal se zde stavět v listopadu 1914 a byl pobočkou zajateckého tábora v Liberci. V krátké době postavilo 100 dělníků z prken a trámů 10 baráků dlouhých 70 metrů. Součástí tábora byla komandatura, lázně, odvšivovací stanice, kuchyně, nemocniční blok, kaple a kousek dál v osadě Lada hřbitov. Celý areál (mimo hřbitov) byl obehnán tři metry vysokým drátěným plotem. Práce probíhaly rychle, za tři týdny byly ubikace připravené k obydlení. 25. listopadu přivezly dva vlaky do Jablonného celkem 900 ruských zajatců, kterých neustále přibývalo, v roce 1915 byl tábor s 4500 lidmi přeplněn. Postupně byl rozšířen o další budovy a počet zajatců stoupl na 12000. Nejvíce jich pocházelo z Ruska, později přibyli Srbové, Francouzi, Italové a Angličané. Náboženské vyznání bylo pestré: katolické, pravoslavné a židovské.

Zajatecký tábor hlídalo a řídilo 500 vojáků a 13 důstojníků. Ti se ubytovávali v místních hostincích. Z jednoho z nich se dochovala zajímavá památka. Důstojníci ubytovaní v hostinci U Lva, když byli převeleni a z Jablonného odcházeli, nechávali paní hostinské svoje fotografie. Ta je zastrkávala do rámu zrcadla, které je dnes umístěno ve stálé expozici ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě. Dobové zrcadlo pokryté zažloutlými fotografiemi důstojníků v parádních uniformách rakousko-uherské armády dokresluje atmosféru válečných let a vyvolává otázky o dalších osudech lidí z fotografií …

Zajatci byli využíváni jako levná pracovní síla zejména při lesních pracích a v zemědělství u sedláků i šlechty v blízkém okolí. Část pracovala ve vnitrozemí, kde byli i dočasně ubytováni.

V roce 1917 byly v táboře přistavěny dva baráky, které sloužily jako lazaret rakousko-uherské armády. Na jednom místě tak byli soustředění nemocní vojáci a nepřátelé jedné velmoci.

Po uzavření Brestlitevského míru v březnu 1918 opustili tábor jako první ruští zajatci. V listopadu odešli ostatní a také posádka. Zajatecký tábor osiřel, ale ne na dlouho. V občanské válce v Rusku se proti bolševikům postavila část ukrajinského obyvatelstva. Když Ukrajinci začali svůj boj prohrávat, stáhli se na československé území do Podkarpatské Rusi. Odtud byli internováni do bývalých zajateckých táborů, kde byli ubytováni, československý stát se k nim nechoval jako k zajatcům. Po práci mohli tábor opustit, ti bohatší si platili byty v soukromých domech. Mnozí si mezi německými dívkami našli známosti a založili zde rodiny. V Jablonném jich žilo 600.

Tábor zanikl v roce 1921. Dnes po něm není ani stopa, zůstal pouze hřbitov se dvěma památníky. Ten skromnější byl postaven v roce 1918 a je věnován ruským zajatcům. Druhý památník je honosnější a nechali jej zhotovit před svým odchodem Ukrajinci. Zdobí jej socha hudebníka hrajícího na banduru a verše Tarase Ševčenka psané v azbuce. Jednoduché hroby katolíků a pravoslavných zdobily latinské nebo pravoslavné kříže s plechovou tabulkou se jménem, na židovských byla postavena mohyla z kamenů. Na poslední cestu je doprovázeli místní farář, pravoslavný pop nebo rabín (ti přijížděli z Liberce).

Na hřbitov se časem zapomnělo a nebyl udržován. Kříže i kamenné mohyly byly zničeny, hroby zarůstaly trávou. V sedmdesátých letech minulého století se začal opravovat, ale z ideologických důvodů nebyla oprava dokončena. Teprve v roce 2008 byl prostor hřbitova vyčištěn a upraven a celý areál byl oplocen.

Z původních křížů nezbyl ani jeden. Dnes jsou jednotlivé hroby ozdobené jednoduchými kříži, na kterých chybí jména. Ty sice známe, ale nevíme, ke kterému hrobu patří. Nevelký hřbitov můžeme označit za mezinárodní, neboť zde odpočívají občané několika zemí různých náboženských vyznání, vojáci Rakousko-uherské armády a jejich nepřátelé.

Prvním výletem letošního roku ukončil Vlastivědný spolku Českolipska cyklus vzpomínek na Velkou válku, kterému se věnoval od roku 2014 několika přednáškami, procházkami a výlety.  

Památník věnovaný ruským zajatcům z roku 1918

Detail památníku s hudebníkem a verši Tarase Ševčenka

Památník postavený Ukrajinci před jejich odchodem v roce 1921

Na fotografii z 20. let minulého století vidíme původní kříže na hrobech

Vojenský hřbitov dnes

Některé hroby byly označeny stužkou s barvami ukrajinské vlajky