Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě je příspěvková organizace Libereckého kraje
Information in Deutsch Cena vstupného Otevírací doba Facebook
Návštěvní kniha
Anketa
Muzea a Velká válka aneb 100 let od vypuknutí I. světové války
Prezentace odborných profesí a řemesel
Po stopách Germánů
Ekoporadna ORSEJ
Archeologické muzeum Šatlava v České Lípě
Památník K. H. Máchy v Doksech
Vísecká rychta v Kravařích
Do muzea
Kudy z nudy

Literární odpoledne

12. listopadu uspořádal Vlastivědný spolek Českolipska literární odpoledne, na kterém připomněl dvě výročí českých literátů souvisejících s naším regionem.

V první části představila vedoucí Oddělení knihovního fondu při Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě Bc. Jana Fridrichová sbírku Máchův fond. 6. listopadu tomu bylo 180 let, kdy Karel Hynek Mácha zemřel. Na Českolipsku, konkrétně v Doksech, navštěvoval svého přítele Eduarda Hindla. V tvorbě malířské i literární se nechal inspirovat zdejší krajinou a hlavně hradem Bezděz. V místní hospůdce zaslechl vyprávění o otcovraždě, která se stala nedaleko Dubé. Tato událost se mu stala podkladem k napsání jeho největšího díla – básně Máj. Zpočátku nepochopena lyricko-epická skladba vybočující z tehdejších literárních zvyklostí se postupem času stala nejvydávanější českou knihou. Od prvního vydání v roce 1836 už vyšla 370krát v různých nakladatelstvích, např. v I. L. Kober, F. Šimáček, J. Otto, F. Topič, Erna Janská, Hyperion, F. Borový, Melantrich, Orbis, Československý spisovatel, Odeon, Albatros, Triáda.
Máj poprvé ilustroval Bohuslav Kroupa v roce 1865. První ilustrované vydání ve sbírce muzea je z roku 1872 a ilustroval jej Josef Scheiwl. O další ilustrace se postarali malíři a grafici zvučných jmen, např. Mikoláš Aleš, Viktor Oliva, Jan Konůpek, Jan Zrzavý, Karel Svolinský, Cyril Bouda, Toyen. Na frontispisu bývá nejčastěji portrét Máchy tak, jak si ho představoval J. Farský. Potíže s Máchovým portrétem nastaly již v roce 1858, když májovci sháněli pro Almanach Máj Máchův portrét. Tenkrát se využilo domněnky, že Mácha měl stát modelem malíři Františku Maškovi, který namaloval na Valdštejně u Turnova Sv. Jana Křtitele. Josef Uman pak dle této předlohy namaloval portrét KHM. Podle Umanovy kopie pak vznikla J. Farského litografie v almanachu Máj na rok 1858. Dle portrétu Josefa Umana maluje také portrét František Šír. Portrét byl reprodukován v podobě zhotovené Farského litografickou dílnou, ale po letech byla Máchova podoba zpochybňována. Litografie J. Farského je dodnes nejčastěji reprodukována jako nejpravděpodobnější Máchova podobizna.
Za 2. světové války vycházel Máj oficiálně i ilegálně. V tom oficiálním vydání zmizela ve 2. intermezzu slova „vůdce zhynul“ nebo byla nahrazena „pán náš zhynul“.
Máchův Máj vyšel v různých jazycích, např. v němčině, angličtině, ale také japonštině, bengálštině, ukrajinštině a esperantu. Největší formát s rozměry 49 x 35,5 cm vyšel v roce 1996, nejmenší v roce 1911 a 1997 o rozměrech 3 x 2,5 cm.
Máj vycházel také v bibliofiliích s ilustracemi např. Luďka Maňáska nebo Kristiána Kodeta. Velmi reprezentativní bibliofilské vydání vyšlo v nakladatelství Československý spisovatel v roce 1996. Součástí knihy je 24 grafických listů významných českých umělců, např. Vladimíra Komárka, Oldřicha Kulhánka, Lenky Vilhelmové a dalších.
Máj vyšel také v Brailově písmu a stenograficky na pohlednici.
Sbírka máchovských tisků, uložená ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě, obsahuje 575 svazků a pečlivým sledováním aukčních nabídek a nových vydání je neustále doplňována.
Ve sbírce nejsou jenom vydané knihy Máj, ale také ostatní díla Karla Hynka Máchy, knihy o jeho životě a tvorbě. Obsahuje kalendář na rok 2010 inspirovaný básní Máj s ilustracemi Miroslava Huptycha, gramofonové desky s básní Máj namluvené např. Václavem Voskou nebo Rudolfem Hrušínským, jevištní zpracování Máje, CD, DVD s filmem Máj, poštovní známku s obálkou 1. dne vydání (známka s máchovskou tématikou byla pokřtěna v roce 2010 v Památníku K. H. Máchy). Sbírka obsahuje také faksimile prvního vydání Máje, či například kuriózní knihu Máj bez obálky z roku 2015 prodávající se na váhu. Nejstarší kniha ve sbírce je z roku 1862 a nejmladší je horká novinka na trhu, která vyšla v těchto dnech pod pořadovým číslem 370 a vydalo ji Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě. Ilustrovala ji Dana Puchnarová, významná česká grafička. V Památníku K. H. Máchy v Doksech vystavovala před dvěma lety svoje grafické listy a tehdy začala spolupráce s českolipským muzeem, která vyvrcholila vydáním knihy Máj.

Ve druhé části literárního odpoledne nás Ladislav Smejkal seznámil Josefem Jaroslavem Kalinou. Narodil 9. listopadu 1816 v Nového Boru a dětství prožil v Doksech. Jeho mládí nebylo zrovna šťastné. Otec byl těžce nemocný, matka dožívala s duševní chorobou v ústavu pro choromyslné. Po jejich smrti žil u strýce Josefa Sedláčka v Plzni, kde vystudoval filologii. Jeho strýc, teolog a profesor matematiky, byl vlastenec a velmi ho ovlivnil. Kalina byl všestranný talent. Nejvíce vynikal ve studiu jazyků, zejména latiny a řečtiny. Snažil se povznést nauku jazyků na vyšší úroveň. Velkolepý projekt Pantheon, což byla jazyková encyklopedie, nedotáhl do konce. Prožil si osudovou lásku s Vilemínou Wolfovou, za kterou odjel do Bělehradu. Na zpáteční cestě navštívil v Pešti Jána Kollára, jehož báseň Slávy dcera obdivoval. S Karlem Slavojem Amerlingem chtěl vybudovat slovanskou školu Budeč ale ani tento projekt nevyšel. Josef Jaroslav Kalina byl velmi talentovaný muž, který se s velkou odvahou pouštěl do zajímavých a užitečných projektů ale nedokázal je realizovat. Na vině byla jeho neklidná bohémská povaha a také mu chybělo vzdělání, byl jakoby nedokončen, nedotvořen. Projevilo se to i v jeho básnické tvorbě, která je přetížena jazykovými archaismy a novotvary a není umělecky vyzrálá. Jeho balada Kšaft byla vydaná jako kramářský tisk a byla velmi populární. Sociální motivy se objevují v baladě Hadrnice. Kalina sbíral lidové písně, překládal z angličtiny, němčiny, polštiny, vyučoval cizí jazyky. Díky velkému talentu na jazyky mohl stát na úrovni P. J. Šafaříka, ale to se nestalo. Kvůli neuspořádanému životu byl chudý, podporovali ho přátelé, zejména kněz Václav Krolmus. Vážně nemocný umírá ve 30ti letech na tuberkulózu v předvečer revoluce 1848.

Karel Hynek Mácha a Josef Jaroslav Kalina byly dvě osobnosti, které měly něco společného ale v mnohém se lišily. Oba revoltovali proti společnosti a zemřeli mladí. Rozdílný byl jejich vztah k Českolipsku. Máchův odkaz se rozvíjí, jeho dílo se neustále vydává, zatímco Kalinův odkaz a jeho tvorba upadla zcela v zapomnění.

Magdalena Pujmanová a Jana Fridrichová

 

Část Máchovské sbírky je většinu roku vystavena v Památníku K. H. Máchy v Doksech

Cizojazyčné překlady Máje

Pamětní medaile k 150. výročí úmrtí K. H. Máchy.

Kalina patřil mezi uznávané obrozenecké spisovatele.

Rukopis J. J. Kaliny.

Spisek z roku 1870 s podobiznou J. J. Kaliny.