Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě je příspěvková organizace Libereckého kraje
Information in Deutsch Cena vstupného Otevírací doba Facebook
Návštěvní kniha
Anketa
Muzea a Velká válka aneb 100 let od vypuknutí I. světové války
Prezentace odborných profesí a řemesel
Po stopách Germánů
Ekoporadna ORSEJ
Archeologické muzeum Šatlava v České Lípě
Památník K. H. Máchy v Doksech
Vísecká rychta v Kravařích
Do muzea
Kudy z nudy

Vlastivědná vycházka po Svárově

 

Slunečné jarní počasí přilákalo v sobotu 4. března přes 70 zájemců z Vlastivědného spolku Českolipska, Klubu českých turistů i obyvatel Svárova na vycházku s historikem Ladislavem Smejkalem. Cílem bylo projít se po městské části Svárov a dozvědět se něco z její historie.

Chceme-li poznat počátky Svárova, musíme se vydat na dvě místa. První je lokalita kolem bývalého ovčína, druhá je náves u dnešní svárovské školy. Původně to byly samostatné osady, které se spojily v jeden celek. Nejstarší, velmi kusé prameny o vísce Svárov pocházejí z 15. století.

V dnešní Poříční ulici stál Kounicův panský ovčín, kolem kterého si pasáci postavili dřevěné domky. Ovce vyháněli na pastvu dnešní Pivovarskou ulicí přes brod nebo dřevěný ovčí můstek na louky pod Špičákem. Ovčí můstek, který zdobila socha Jana Nepomuckého (dnes umístěná v Loretánské ulici), se nedochoval. V roce 1931 byl přestavěný na betonový most. Chov ovcí na Svárově byl velmi významný, vlnu využívali místní soukeníci, jejichž cech zde měl velkou tradici. Soukenictví postupně upadalo, a s ním i chov ovcí. Ze Svárova zmizel ovčín i dřevěná obydlí kolem.

Další usedlost s návsí vyrůstala kolem dnešní školy. Původně malá vesnická dvoutřídka byla přestavěna do dnešního komplexu velké městské školy a její rozšíření zasáhlo do svárovské návsi. Zde se také nachází pamětní sloup z konce 19. století zdobený drobnými reliéfy.

Rozvoj Svárova silně poznamenala výstavba železničních tratí. Již v roce 1883 procházela Svárovem místní trať z České Lípy do Mimoně, která měla nádraží v dnešní ulici 5. května. Tuto trať odkoupila Ústecko-teplická dráha, část byla zrušena (vedla např. dnešní Českou ulicí), část použitá k vybudování trati do Liberce. Původní nádraží bylo změněné na Depo, později na Provozní dílny, dnes zde podnikají různé firmy.

Koleje Ústecko-teplické dráhy rozetnuly Svárov na dvě části. Na konci 19. století postavila tato společnost dnes přestavěnou a málo využívanou budovu městského nádraží, a výtopnu, která si zachovala původní architektonický ráz. Vznik železnice znamenal pro vesnici velký stavební růst.

V roce 1911 se rozrůstající Svárov sloučil s Českou Lípou a výstavba nových domů i bytovek, kolikrát zajímavých a netypických, pokračovala. Na Svárově se začaly stavět rodinné domky pro železničáře různých profesí. Vznikaly nové ulice, např. Husova, kde se na začátku 20. století začal realizovat plán výstavby dvougeneračních domků pro dílenské mistry. Projekt nebyl dokončený, přetrhla jej Velká válka.

Na druhé straně ulice začal po 2. světové válce podnik Vagónka Tatra stavět domy pro své zaměstnance. Na netypické dvojdomky se používaly materiály, ze kterých se vyráběly nákladní vagóny. Dnes jsou tyto domy zcela přestavěné.

Dominantou Svárova se za 1. republiky stal dnes růžový dům na rohu Partyzánské a Malé ulice. Čtyřpodlažní dům s několika byty byl postaven pro železniční úředníky střední třídy.

V roce 1942, kdy spojenci začali bombardovat německá města, se začalo území Sudet plnit uprchlíky. Bytová družstva pro ně začala stavět bytovky. V České Lípě se této výstavby ujala dvě stavební družstva: Neue Heimat a Sudetendeutschen Heimstätte. V Chelčického ulici stojí tři bytovky, kde do konce války bydlelo několik německých uprchlických rodin. Podobné domy jsou postavené i v dalších pohraničních městech.

V původní vesnici Svárov bylo několik hostinců. Dodnes funguje hostinec v dnešní ulici Českých bratří. V 19. století to byla malá hospoda, kterou v 80. letech přestavil do novorenesančního stylu (s tančírnou a později i kuželnou) nový majitel Deutz, podle které se také jmenoval (Beim Deutz). Prosperující a na výhodném místě postavený hostinec s venkovní zahrádkou byl velmi oblíbený. Stál nedaleko města ve stínu stromů a poskytoval příjemné posezení po nenáročné nedělní procházce. Stal se také místem pravidelných setkání Sociálních demokratů, kteří zde pořádali schůze a slavili 1. máje. Tradici dobrého hostince si udržel i po změně majitele, který jej přejmenoval na Hostinec Protěž. Dnes se nazývá Na Svárově.

Vydařenou procházku jsme ukončili u bývalého a také velmi oblíbeného hostince U Švýcarska v Chelčické ulici, který dnes využívá Českobratrská církev. Na tomto místě jsme panu Smejkalovi poděkovali za odborný výklad a mnozí z nás se už teď těší na další přednášku Vlastivědného spolku Českolipska. Tentokrát přijede vzácný host z Brna pan Miloslav Sovadina a seznámí nás s historií slavného vlastivědného spolku Excursionsclub. Přednáška začíná ve 14 hodin 11. března 2017 v klubovně Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.

Magdalena Pujmanová

 

Dnes most pro pěší nahradil dřevěný ovčí můstek

Můstek zdobila socha Jana Nepomuckého

Městské nádraží na pohlednici z konce 19. století

Bytovka postavená pro německé uprchlíky

Hostinec Protěž na pohlednici v době 1. světové války

Od roku 1945 nese název Na Svárově

Pozdrav z České Lípy před rokem 1915 na pohlednici s hostincem U Švýcarska

Dnes budova slouží Českobratrské církvi evangelické

Moderní prvorepubliková bytovka