Masopust na rychtě

Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě co nejsrdečněji zve na MASOPUST NA RYCHTĚ.
V sobotu 27. února od 10.00 do 16.00 hodin ožije Vísecka rychta v Kravařích již posedmé masopustním veselím
Návštěvníci se mohou těšit na masopustní průvod obcí, muziku, perníkářku, drátenici, včelaře, košíkářku a další řemeslníky, zabijačkové pochoutky, domácí koláče nebo boží milosti.
Program:
11.00 Klaun Jan Truchlý
11.30 Masopustní průvod obcí
14.00 Pohádka čarodějnických učňů v podání NOPOĎ
15.30 Pochování basy
Vystoupí:
Žáci ZŠ Kravaře
Novoborské obrozenecké prozatímní ochotnické divadlo (NOPOĎ)
Klaun Jan Truchlý ze ZUŠ Česká Lípa
Vstupné:
Dospělí 50,-
Děti 25,-
Rodinné 100,-
Návštěvníci v maskách mají vstup zdarma

Masopust

Boží hody jsou do roka tři, ale ostatky jen jednou, proto o ostatcích ani rukou nehnout!
(Chrudimsko)

V lidovém a křesťanském kalendáři se střídají období půstu a hodů, období rozjímání a bujarého veselí. Nebylo jistě náhodou, že období světské radosti spadala od doby, , kdy polní práce ještě nezačaly a v hospodářství bylo možné
si dopřát trochu oddychu.
Masopust představuje právě takové období zábav a hodokvasů a také svateb, uzavřené mezi dvěma půsty, adventním
a velikonočním. Masopust začínal po Třech králích a vrcholil poslední tři dny před Popeleční středou, kterou začínal čtyřicetidenní přísný jarní půst. Tyto poslední tři dny nejbujnějšího veselí, spojeného s tancem, vydatným jídlem a pitím,
se nazývaly ostatky, končiny, fašank nebo přímo masopust.
Poslední čtvrtek masopustní se nazýval tučný, a to prý po Máří Magdaleně, která o posledním čtvrtku masopustním slyšela Krista kázati a hned se na víru obrátila a postila se. Chasa toho dne mívala odpoledne volno dostala tučné jídlo. V kuchyni vrcholily přípravy a hospodyně pekla maso, smažila koblihy a pekla buchty. Na tučný čtvrtek se měl každý hodně najíst
a napít, aby byl po celý rok plný síly. O masopustu přišly na řadu také zabíjačky. Bylo to dáno tím, že masopust spadá
do období velkých mrazů, a tak se nebylo třeba obávat, že se málo trvanlivé zabíjačkové pochoutky zkazí.
Celá masopustní zábava vrcholila v úterý, kdy se konaly obchůzky maškar a bály. Masopustní průvod musel navštívit každý dům a bylo by ostudou, kdyby nějaký dům vynechal. Podoba průvodu a maškar se liší vesnici od vesnice. V Kravařích vedl ještě v 50. letech minulého století průvodu medvědář s medvědem. Jinde chodíval laufr, slaměný, kobyla, kozlík bába
s dědkem v nůši, kominíci, židé a řada dalších maškar. Zábava končila symbolický pochováním Masopusta, Bakcha nebo basy na znamení toho, že teď muzika po čtyřicet dní nezahraje.

Recept na koblihy

Staročeské koblihy připravovaly se v rozmařilé hojnosti na sto jeden způsob; byly cukrové, fíkové, kdúlové i pánevné, růžové a také šalvějové, jak toto zelené koření bylo velice oblíbeno. Smažily se ovšem vždy na másle a také, když byly nadívány palčivou řeřichou, byly považovány za vrchol všech dobrot.
(Marie Úlehlová Tilschová: Česká strava lidová. Praha 1945.)

½ kg hladké mouky, špetka soli, 4 dkg droždí , 15 dkg moučkového cukru, 15 dkg másla, 6 žloutků, 3 lžíce rumu,
asi ¼ l mléka, tuhá marmeláda na plnění, moučkový cukr s vanilkovým cukrem na pocukrování, sádlo na smažení

V míse zaděláme řidší těsto – musí se při zpracování lepit na stěny mísy, zasypeme trochou mouky, zaděláme utěrkou
a dáme kynout na teplé místo. Řidší těsto je důležité – lépe kyne, koblížky jsou jako měchuřinky. Během kynutí dvakrát propracujeme. Lžící nabíráme těsto , každý kousek rukou uválíme, dáme na posypaný vál. Když všechno těsto takto zpracujeme, plníme jednotlivé kousky marmeládou nebo je necháme prázdné a před vložením do rozpáleného tuku
je vprostřed roztáhneme – vzniknou kroužky, které smažíme z obou stran jako ostatní koblihy. Smažíme v rozpáleném tuku. Koblížky vyndáme ne talíř, necháme okapat z tuku (nejlépe na sítě nebo ubrousku), pocukrujeme z obou stran a necháme vychladnout.
(Vladimíra Jakouběová: V babiččině kuchyni od Tří králů do Vánoc. Turnov 2009)