Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě je příspěvková organizace Libereckého kraje
Information in Deutsch Cena vstupného Otevírací doba Facebook
Návštěvní kniha
Anketa
Muzea a Velká válka aneb 100 let od vypuknutí I. světové války
Prezentace odborných profesí a řemesel
Po stopách Germánů
Ekoporadna ORSEJ
Archeologické muzeum Šatlava v České Lípě
Památník K. H. Máchy v Doksech
Vísecká rychta v Kravařích
Do muzea
Kudy z nudy

Vzácné Malotínovy sbírky v českolipském muzeu

Výjimečný člověk a mecenáš českolipského muzea – takto se dá stručně charakterizovat Bohumil Malotín, kterého nám v další přednášce Vlastivědného spolku Českolipska připomněli Ladislav Smejkal a Jana Fridrichová. Českolipskému muzeu odkázal dvě ojedinělé sbírky, které obsahují přes 1800 svazků.

Osobnost Bohumila Malotína je známá nejenom českým muzejním knihovníkům, ale také hudebníkům a přátelům Lužických Srbů. Narodil se 11. 5. 1927 v obci Barchůvek u Nového Bydžova. Rodiče se věnovali chovu koní, a předpokládali, že jejich syn bude v této práci pokračovat, proto ho po studiu na gymnáziu poslali do Brna na farmaceutickou fakultu. Bohumil měl několik zájmů, mezi které patřila i hudba. Láska k ní nakonec převážila, po dvou letech opustil fakultu a začal studovat na brněnské konzervatoři hru na violoncello. Studia dokončil v Praze na AMU u profesora Miloše Sádla. Byl přijat do orchestru Smetanova divadla, kde se vypracoval na koncertního mistra v sekci violoncell. Byl členem mnoha komorních souborů. Měl to štěstí, že mohl dělat práci, která ho bavila.

Už v Brně se spřátelil se studenty lužickosrbské národnosti. Problematika Lužických Srbů ho velmi zajímala. Naučil se jejich jazyk, zejména dolnolužickou srbštinu. V budově Lužického semináře, kam dlouhá léta docházel, si našel hodně přátel. Tím největším byl Jurij Šolta. Jejich vzájemná korespondence je velmi rozsáhlá (je uložená v českolipském muzeu).

Lužická srbština nebyl jediný jazyk, který B. Malotína zajímal. Uměl dobře německy, samostudiem se pasivně orientoval ve všech slovanských jazycích, zajímal se o hebrejštinu, řečtinu a latinu. Vypracoval se na uznávaného filologa.

Když se v roce 1954 narodil jeho synovec, kterému měl jít za kmotra, koupil mu originální dárek – 2. vydání Bible kralické z roku 1613. Stála 1600 Kč, což bylo tehdy 1,5 průměrného platu. Synovec ji nakonec nedostal, zbytek rodiny ji nevnímal jako vhodný dárek. V Bohumilu Malotínovi však probudil další zájem, doslova vášeň, která ho stála hodně prostředků, ale která mu přinášela nesmírnou radost a uspokojení. Stal se sběratelem starých tisků. Dal si za cíl vytvořit ucelenou sbírku českých biblí, což se mu téměř podařilo. Byl častým návštěvníkem českých antikvariátů, které začal navštěvovat v chmurných padesátých letech minulého století. Zde, mezi starými knihami, nacházel svoji oázu klidu. Jeho pozornosti neunikl žádný starý tisk. Kupoval je, ty poškozené po konzultaci s odborníky nechával restaurovat. Ti mu pak sami dávali tipy na další exempláře. Nesbíral jenom bible ale také kramářské písně, hudebniny. V jeho sbírce se nachází knihy lékařské, hospodářské, kalendáře, učebnice, periodika (např. Krameriovy vlastenecké noviny). Po dobu padesáti let nashromáždil přes 800 starých tisků, z toho na padesát vydání biblí. Velmi toužil získat všechny díly 1. vydání Kralické bible. Během let (1962-1980) skutečně koupil všech šest dílů, i když některé byly velmi poškozené.

Malotínova sbírka starých tisků je pozoruhodná, ale není jeho jediná. Vytvořil ještě jednu sbírku, a sice lužickosrbských tisků, která obsahuje1185 svazků.

Bohumil Malotín měl štěstí na rodinný život. Jeho manželka Miriam, vysokoškolská profesorka, ho v jeho zálibách velmi podporovala. Manželé byli sportovně založení, českou republiku procestovali na kole. Byli společenští, do podkrovního bytu na Malé Straně si zvali přátelé, kteří na tato setkání dodnes vzpomínají. Před odchodem do důchodu se rozhodli Prahu opustit a odstěhovat se na venkov. Po pečlivém prozkoumání různých koutů republiky zaujala pana Malotína stará tvrz ve Volfarticích. Tehdy ji vlastnil Státní statek a využíval ji k uskladnění hnojiv. Nevypadal vůbec dobře, manžele Malotínovy čekala spousta práce a výdajů. I zde se projevilo velké porozumění jeho ženy – nakonec s koupí souhlasila. Za pomocí přátel a lidí z vesnice tvrz vyklidili, provedli nutné opravy a postupně, když už zde bydleli, objekt zrekonstruovali do dnešní podoby. Záměr pana Malotína se vydařil. Zachránil starý objekt, kde si užíval šťastná důchodová léta, a který poslouží dalším generacím.

Důchodový věk neznamenal pro pana Malotína odpočinek a nicnedělání. Začal učit na Základní umělecké škole v České Lípě hru na violoncello, navázal spolupráci s českolipským muzeem, seznámil se s historiky, archiváři, památkáři. Volfartická tvrz nezůstala uzavřeným rodinným sídlem, společenští manželé Malotínovi si i sem zvali nové přátelé a příležitostně zde pořádali lužickosrbské semináře.

A nesmíme zapomenout na jeho další zálibu, ve které nezapřel vesnický původ a lásku k přírodě. Byl včelař, v Praze měl úly na Petříně, ve Volfarticích u tvrze.

Jeho aktivity přerušila nevyléčitelná nemoc. Tehdy přemýšlel, komu odkáže svoje sbírky. Moc si přál, aby zůstaly ucelené. K našemu městu si vytvořil přátelský vztah, mezi pracovníky muzea našel nejenom partnery v práci, ale  také přátelé v osobní rovině. Svoji roli sehrála historická vazba České Lípy k Lužickým Srbům. V neposlední řadě budova českolipského muzea, bývalý augustiniánský klášter, je pro uložení starých tisků vhodným místem.

Bohumil Malotín odkázal svoje sbírky českolipskému muzeu, čehož si jeho pracovníci velmi váží a o sbírku se pečlivě starají. Poškozené svazky nechávají restaurovat a ty nejvzácnější digitalizovat.

Malotínova výjimečná sbírka knih patří k nejvzácnějším v českolipském muzeu. Zvlášť sbírka starých tisků obsahuje unikáty, které jsou uložené pouze v našem muzeu. Mezi skvosty patří např. Pražská bible z roku 1488, Kutnohorská bible z roku 1489, Severinova bible z roku 1537.

Tímto odkazem se Bohumil Malotín stal největším mecenášem českolipského muzea.

Magdalena Pujmanová

restaurovaná Pražská bible z roku 1488

ukázka z Kutnohorské bible z roku 1489

titulní list Bible svaté z roku 1596

Kalendar hystorycky z roku 1590

učebnice Grammatica Boemica z roku 1660

modlitba Každodenní oběť ze 17. století

Bohumil Malotín