Výzkumné projekty

 

1) Soupis archeologie Českolipska

Projekt VMG v České Lípě realizován od roku 1998 (V. Peša - hlavní garant, P. Jenč).

Dlouhodobý projekt je zaměřen na shromažďování všech existujících informací o archeologických lokalitách a jejich případné dohledávání v terénu, pozornost věnujeme i všem osobnostem, které jsou spojeny s archeologií nebo sběratelstvím zejména před rokem 1945. Zatím je zpracováno okolí Doks a Mimoňsko, ze sousedních regionů Českokamenicko a Šluknovský výběžek.

Literatura

 

2) Státní archeologický seznam ČR (SAS ČR)

Grantový projekt ústředního pracoviště Národního památkového ústavu v Praze,  ve spolupráci s  archeologickým pracovištěm VMG v České Lípě realizován od roku 1999.

Cílem projektu bylo zajištění evidence všech známých archeologických lokalit v okrese Česká Lípa. Podklady jsou určeny jak pro ochranu těchto lokalit, tak pro potřebu státní správy.

Další informace a veřejný přístup do informačního systému SAS ČR zde.

 

3) Dokumentace historických skalních rytin a nápisů v Labských pískovcích

Projekt Historického oddělení VMG v České Lípě (vedoucí P. Jenč a V. Peša) zahájen v roce 2000 ve spolupráci s Katedrou historie UJEP  v Ústí nad Labem (do r. 2002; odborný garant doc. H. Pátková), Správou CHKO Labské pískovce a Správou Národního parku České Švýcarsko. Zatím poslední etapa systematického výzkumu proběhla v r. 2005.

Projekt je koncipován do dvou základních částí. První představuje vlastní terénní dokumentaci, ve druhé části budou získané výsledky průběžně teoreticky zpracovávány s využitím dalších vědních disciplín.

1. Zájmovým územím je centrální část Labských pískovců, která se v r. 2000 z větší části stala Národním parkem České Švýcarsko. Jako základní plošnou jednotku (sektor) jsme využili čtvereční kilometr systému jednotné trigonometrické sítě katastrální podle Křováka (S - JTSK), která je v podobě čtverců 1 x 1 km zanesena do základních map 1 : 10 000. Sektory průběžně číslujeme podle aktuálního postupu prací v terénu. Představa o pevném stanovení popisného kódu všech sektorů nakonec nebyla realizována vzhledem ke značnému rozsahu území (přes 80 km2) i pro obtížné vymezení jeho pevné hranice (pískovcové skály s historickými rytinami přecházejí plynule jak na západní Děčínsko, tak do Lužických hor). Jako výchozí bod jsme zvolili katastrální území Jetřichovice (okr. Děčín), které je v současnosti zároveň nejlépe zdokumentováno archeologicky.
Sektor dokumentátoři systematicky procházejí a zaznamenávají všechny zjištěné rytiny či jiné doklady historické krajiny (hraniční kameny, úvozy, stopy těžby atd.). Každá lokalita s rytinou je vedena pod pořadovými číslem sektoru a je zdokumentována podle svého historického významu popisem, změřením, skicou/kresbou nebo fotograficky, tak aby bylo možné její další vyhodnocení (zejména epigrafické). Rytiny starší roku 1800 jsou bez výjimky fotografovány a podle potřeby překresleny či změřeny. V 1. etapě výzkumu nebyly dokumentovány rytiny na historických stavbách (na portálech domů, samostatně stojících božích mukách atd.).

2. Shromážděné rytiny a další terénní údaje představují výchozí základnu pro řešení mnoha teoretických problémů, ať už v obecné rovině, nebo spojené s dějinami regionu. Pokud jde o epigrafické zpracování, lze konstatovat následující:
Badatelský zájem epigrafiky se od nápisů antických a středověkých v poslední době stále více rozšiřuje i na novověké texty. Nápisy vytvořené neprofesionály, vzniklé často jako spontánní projev, současná epigrafika nevylučuje z okruhu zájmu. Takové projevy jsou v českých zemích známy především z období novověku z řady lokalit (Pernštejn, Žirovnice, Šterberk, tzv. Psané skály u Radíče). Zpracovávány jsou však dosud málo. Předběžně lze načrtnout okruhy, o nichž lze při jejich zpracování uvažovat.
a) Vývoj písma a vývoj jeho užití. Zde je podstatným prvkem to, že nápisy jsou tvořeny většinou neprofesionály. Jejich autoři jsou více či méně znalí psaní, nejsou však sochaři, kameníky, rytci ani malíři písma. Z období středověku je zachováno poměrně málo dokladů písma nepísařů, a to včetně písma provedeného klasickým "paleografickým" způsobem - perem a inkoustem na papíru či pergamenu. Epigrafického - nápisového písma se to týká snad ještě ve větší míře. V novověku se situace podstatně mění. Stále více obyvatel se stává gramotnými a přibývá i dokladů o jejich písmu. Sledování vztahu mezi vlivem školní výuky a školních tvarů písma a individuálními dispozicemi jednotlivých píšících by v novověku nalezlo stále více materiálu. Podstatně přibývá i dokladů nápisového písma neprofesionálů, a to z různých společenských vrstev. Při zkoumání nápisového písma těchto textů lze předpokládat výrazný vliv omezeného zvládnutí techniky - rytí či tesání do nevhodného kamene za použití provizorních nástrojů, použití ve škole osvojených kurzivních tvarů písma, přizpůsobených plynulému pohybu pera po papíru, ale obtížně proveditelných v tvrdé hornině atp.
b) Mentalita člověka - tvůrce nápisu. Pro vytvoření textu a jeho umístění v krajině lze uvažovat řadu důvodů. Samotný pobyt člověka v určité lokalitě mohl mít více příčin - krajina mohla být útočištěm v případě ohrožení, mohla být pracovním prostředím, místem odpočinku a během novověku stále více i krajinou "turistickou" - obsahující speciálně navštěvované lokality, považované za pozoruhodné a vhodné ke shlédnutí. V některých případech člověk umístil do krajiny nápis či jinou rytinu. Zde lze uvažovat o mnoha příčinách - od ryze praktických - značky spojené např. s průzkumem ložisek kovů, s pohybem po stezce či cestě, k nápisům, které snad vznikly jako spontánní projev okamžité myšlenky nebo pro ukrácení času, přes jednoduchou praktičností nevysvětlitelná svědectví o pobytu na určitém místě v určité době, až např. k náboženským textům doplňujícím krajinu o religiózní aspekt. Problematika falz těchto nápisů není také dosud zpracována. Lze důvodně uvažovat o možných okruzích padělků - o textech reagujících na historické události, které měly v krajině proběhnout - zde speciálně snad o textech souvisejících s pronásledováním nekatolíků, o textech dokládajících přítomnost významných osob. I zjištěná falza jsou výrazným dokladem mentality jejich tvůrců, reflexe historických událostí s odstupem několika let (v případě např. 2. světové války), ale i staletí (nápisy se vztahem k husitství, tajným shromaždištím nekatolíků ap.).

Literatura (výběr): Jenč – Pátková – Peša (eds.) 2001, Peša – Jenč 2003, Peša – Jenč 2004, Jenč – Peša 2007

 

4) Dokumentace skalních rytin, nápisů a dalších prvků historické krajiny v CHKO Český ráj

Dlouhodobý vědecko-výzkumný úkol Historického oddělení VMG v České Lípě a Správy CHKO Český ráj, od roku 2008 řešený v kooperaci s Geoparkem Český ráj o.p.s. (vedoucí projektu P. Jenč a V. Peša, odborná spolupráce doc. H. Pátková z Katedry pomocných věd historických a archivního studia FF UK Praha).

Účel a cíl projektu

- modelové studium vztahu člověka ke skalním terénům na území evropského geoparku UNESCO Český ráj a CHKO Český ráj s důrazem na epigrafické objekty a jiné doklady antropogenních aktivit.

- podrobná odborná dokumentace skalních rytin a dalších historických objektů ve vybraných oblastech a jejich aplikované využití pro účely a cíle partnerů projektu.

- dokumentace historických změn krajiny na základě antropogenních aktivit v pískovcové skalní krajině a jejich význam pro ochranu přírody a životního prostředí.

Historie projektu

V první polovině devadesátých let zahájil P. Jenč podrobnou prospekci skalních terénů středního Pojizeří. Zejména v mikroregionu Příhrazské vrchoviny v jihozápadní části CHKO Český ráj bylo objeveno, spolu s řadou archeologických lokalit, množství zajímavých historických skalních rytin z období pozdního středověku a novověku, v mnoha případech odkazujících k dosud neznámým historickým událostem nejen lokálního významu. Podobná zjištění z různých terénních prospekcí P. Jenče a V. Peši v oblasti Labských pískovců, Českolipska, zcela okrajově i Broumovska vyústily v myšlenku zahájit systematickou dokumentaci těchto specifických a dosud zcela opomíjených epigrafických památek. V roce 2000 byla zahájena systematická epigrafická prospekce na území CHKO Labské pískovce a NP České Švýcarsko v okolí Jetřichovic a od roku 2001 začala probíhat také dokumentace vybraných lokalit na území CHKO Český ráj. Ve druhém případě se kritériem výběru stal především stav dochování a případného ohrožení těch nejvýznamnějších epigrafických souborů, ale i snaha řešit některá regionální historická témata, u nichž je možné předpokládat úzký vztah k předmětu výzkumu. V souvislosti s problematikou nejstarších pískovcových lomů v Českém ráji byla v roce 2003 zahájena dokumentace v PR Údolí Plakánek na Kostecku (Vesecký a Kostecký Plakánek). V následujících sezónách pokračovaly práce v oblasti Příhrazské vrchoviny a Žehrovského lesa, severně od Turnova probíhala plošná dokumentace skalních oblastí Maloskalská Drábovna (2004 – 2007) a Besedické skály (2007 – 2009), které jsou v literatuře i regionální historii spojované s úkryty českých bratří v období pobělohorské rekatolizace. Prospekce Drábovny již v první sezóně poukázala na další významný antropogenní fenomén Turnovska, kterým je výroba brusných kotoučů. Řada nově objevených brusíren na skalních plošinách či pod skalními převisy prakticky v celé oblasti potvrdila, že tato řemeslná činnost (na niž v případě klokočské kuesty upozornil již geolog R. Mikuláš s J. Mertlíkem) není ojedinělým jevem, nýbrž masovou produkcí v celém regionu v místech s vhodným geologickým složením pískovce pro potřeby broušení. V PR Klokočské skály byla tato problematika sledována v sezónách 2004 – 2009 spolu s dokumentací zajímavé historické komunikace Klokočských průchodů (2005). Selektivně probíhá od 2. poloviny 90. let epigrafický průzkum i v ostatních částech současné CHKO (např. Hruboskalsko či NPP Kozákov).

Databáze objektů, perspektivy další badatelské práce

Veškerá dokumentace z CHKO Český ráj (dokumentační karty, přílohy, mapové podklady, fotodokumentace) je součástí zvláštního archivu speleoantropologického pracoviště Historického oddělení Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, obsahujícího terénní výstupy ze všech výzkumných úkolů i náhodných zjištění zahrnutých do širšího projektu „Dokumentace skalních rytin, nápisů a dalších prvků historické krajiny severních a severovýchodních Čech“ (České Švýcarsko, příhraničí Saského Švýcarska – Křinice, Českolipsko vč. CHKO Lužické hory a severní části CHKO Kokořínsko, CHKO Broumovsko, PN Góry Stołowe – Hejšovina). Archivované položky představují základnu pro další badatelskou práci nejen v oblasti antropologických věd (historie, archeologie, sociologie, psychologie), ale výsledky terénních prací umožňují využití pro potřeby ochrany přírody (důsledky hospodářského využití krajiny v novověku, turistický ruch a jeho lokální dopady na dochovaný stav zvláště chráněných území přírody) či některých přírodovědných disciplín (např. geologie). Kromě publikace kratších studií je z dlouhodobé perspektivy počítáno i se zpřístupněním výsledků jednotlivých částí projektu odborné veřejnosti formou katalogu veškerých zdokumentovaných objektů (poloh) a jejich stručné – tématicky strukturované – vyhodnocení, doplněné o výpověď starší literatury, archivních a archeologických pramenů, případně i pramenů ikonografických.

Literatura (výběr): Jenč – Pátková – Peša (eds.) 2001, Barus 2005, Jenč – Šoltysová (eds.) 2006, Jenč – Peša – Barus 2008, Jenč – Peša – Barus 2010 /otevřít článek - str. 38, 39, 40/

 

Popisky k fotografiím:

1-2/ Dokumentace historických nápisů a skalních rytin v Přírodní rezervaci Klokočské skály. Foto P. Jenč, 2005
3/ Účastníci epigrafického průzkumu areálu středověkého hradu (a raně novověkého refugia) Drábské světničky v Přírodní rezervaci Příhrazské skály, srpen 2006
4/ Pravidelná dopolední porada před výjezdem do terénu. Foto P. Jenč, 2005
5/ Kopřivový důl u Srbska – archeologicky datované pozdně středověké brusné rýhy a žlábky po ostření železných nástrojů, příp. zbraní. Foto P. Jenč, 2005
6/ Skalní město Kalich u Besedic, Sluj českých bratří - detailní překreslování historických nápisů pomocí sítě. Foto P. Jenč, 2007
7/ Dokumentace nepřístupných tesaných prostor Drábských světniček vyžadovala užití horolezeckých technik. Foto M. Hložek, 2006
8/ Klokočské průchody. Foto P. Jenč, 2005
9/ Drábské světničky, rytina "1562" – nejstarší dosud známý letopočet volně umístěný do krajiny na území CHKO Český ráj. Původně splachem zčásti překrytý objekt odkryt a zdokumentován P. Jenčem při předběžném epigrafickém průzkumu lokality v květnu 2001
10/ Maloskalská Drábovna – pozůstatky těžby pískovce v 19. století. Foto P. Jenč, 2006
11/ Novověkou těžbu pískovce na Maloskalsku nepřipomínají pouze lomy s odvaly nevyužité kamenné suroviny. "Velká kamenická jeskyně" mohla původně sloužit jako skladiště lomařského nářadí i jako zázemí kameníků. Foto P. Jenč, 2007
12/ "Tomův převis" u Rozumova – brusné stopy dokládající příležitostnou místní výrobu brusných kotoučů (19. století). Foto J. Schweigstillová, 2007
13/ Umně provedený trampský reliéf indiána z jara 1943 umístěný při skalní bráně Medvědice (též Orloj) v PR Příhrazské skály. Foto P. Jenč, 2000
14) Kulturní památka Drábské světničky – poškozování středověkých tesaných stop rozděláváním ohňů při skalních stěnách. Foto T. Slavík, 2007
15) Skalní převis Berča u Drhlen (1. zóna CHKO) – ukázka znehodnocení cenného epigrafického souboru z období třicetileté války („1639/ M:B:“) a 19. století (příjmení „Kny“, letopočty „1837“) vandalským přerytím počátkem léta 2008. V horní části snímku nepoškozený nápis „A(nno) 1743 josa/ adam“. Foto P. Jenč, 2008

 

5) Poslední lovci-sběrači severních Čech

Komplexní výzkum skalních převisů na Českolipsku a Děčínsku. Grantový projekt National Geographic Society řešený Střediskem pro paleolit a paleoetnologii Archeologického ústavu AV ČR v Brně (J. A. Svoboda – vedoucí projektu a archeologie mezolitu, L. Jarošová – archeologie mezolitu) ve spolupráci s VMG v České Lípě (V. Peša a P. Jenč – archeologie zemědělského pravěku, středověku a novověku), Geologickým ústavem AV ČR Praha (V. Cílek, V. Ložek st.) a dalšími partnery (např. I. Horáček – paleontologie obratlovců, P. Pokorný a E. Opravil – archebotanika, V. Sojka aj.). Realizován v letech 1997 – 2001, pokračováno menšími terénními výzkumy v letech 2002 – 2003, 2005 a 2007.

Projekt byl zaměřen na dokumentování nejstarší pravěké minulosti Českolipska a Děčínska. Podařilo se odkrýt řadu unikátních lokalit posledních lovců a sběračů (mezolit), ale i z mladších pravěkých období (mladší a pozdní doba kamenná, doba bronzová a železná). V roce 2003 vyšlo předběžné souhrnné zpracování výsledků výzkumu, na které navážou další specializované odborné studie.

Literatura (výběr):

Cílek, V. 1999: Poslední lovci Evropy – zpráva o výzkumu pískovcových převisů v Polomených horách. Pseudokrasový sborník 1, 77-82. ČSS Praha.
Cílek, V. 2000: Kumerské pohoří: výzkum pískovcových převisů a pseudokrasu (kulturně-pseudokrasová studie). Speleo 31, 15-24. ČSS Praha.
Cílek, V. – Jarošová, L. – Králík, M. – Ložek, V. – Mikuláš, R. – Svoboda, J. – Škrdla, P. 1996: Výzkum pískovcových převisů v sz. části CHKO Kokořínsko 1–3. Ochrana přírody 51, 43-47, 82-85, 104-108. Praha.
Jenč, P. – Peša, V. 2000: Nejstarší osídlení severních Čech. OVM Česká Lípa.
Jenč, P. – Peša, V. in: Svoboda, J. A. (ed.) 2003 – Mezolit severních Čech. Komplexní výzkum skalních převisů na Českolipsku a Děčínsku, 1978 – 2003. Dolnověstonické studie, sv. 9, ArÚ AV ČR Brno.
Peša, V. 1998: Rituální nádoba z Polomených hor. Vesmír 77, č. 11, 602 a 638. Praha.
Peša, V. 1999: Pravěké rituály v Polomených horách. Kuděj 1, č. 2, 3-9. Praha.
Peša, V. – Jenč, P. 2007: Pravěké a historické nálezy z převisů v okolí Vysoké Lípy (sezóna 2005). Minulosti Českého Švýcarska 4, 48-56. Krásná Lípa.
Svoboda, J. 2003: Poslední lovci – sběrači severních Čech. Předběžná zpráva o projektu National Geographic Society na Děčínsku (sezóny 1999 a 2001). Minulosti Českého Švýcarska 1, 23-30. Krásná Lípa.
Svoboda, J. A. (ed.) 2003: Mezolit severních Čech. Komplexní výzkum skalních převisů na Českolipsku a Děčínsku, 1978 – 2003. Dolnověstonické studie, sv. 9, ArÚ AV ČR Brno.
Svoboda, J. 2008: Janova zátoka. Příspěvek ke struktuře mezolitického osídlení na Křinici a České silnici. Minulosti Českého Švýcarska 5, 5-20. Krásná Lípa.
Svoboda, J. – Opravil, E. – Škrdla, P. – Cílek, V. – Ložek, V. 1996: Mezolit z perspektivy regionu. Nové výzkumy v Polomených horách. Archeologické rozhledy 48, 3-15, 169-172. Praha.
Svoboda, J. – Cílek, V. – Jarošová, L. 1999: Mezolit na Českolipsku. Poznámky k současnému stavu výzkumu. Bezděz 8, 11-34. Česká Lípa.
Svoboda, J. – Cílek, V. – Jarošová, L. – Peša, V. 1999: Mezolit z perspektivy regionu. Výzkumy v ústí Pekla. Archeologické rozhledy 51, 243-264. Praha.
Svoboda, J. – Jarošová, L. – Drozdová, E. 2000: The North Bohemian Mesolithic revisited: The excavations seasons 1998-1999. Anthropologie 38, 291-305. Brno.
Svoboda, J. – Peša, V. 2000: Pravěké osídlení Labských pískovců (okr. Děčín). Zprávy ČAS – Suppl. 42 (Archeologické výzkumy v Čechách 1999), 10-11. Praha.
Svoboda, J. – Peša, V. – Jenč, P. 2001: Pravěké nálezy v okolí České Lípy, Bezdězu, Doks a Ralska-Hradčan. Zprávy ČAS 45 (Archeologické výzkumy v Čechách 2000), 15-17. Praha.
Svoboda, J. A. – Hajnalová, M. – Horáček, I. – Novák, M. – Přichystal, A. – Šajnerová, A. 2007: Okrouhlík. Výzkum mezolitického sídelního areálu v soutěsce Kamenice v roce 2005. Minulosti Českého Švýcarska 4, 5-37. Krásná Lípa.

 

Popisky k fotografiím:

1/ Komplexní archeologicko-přírodovědný výzkum lokality „Sojčí převis“ v CHKO Labské pískovce (k. ú. Studený, okr. DC) – odkrývání a zaměřování pravěkých nálezových situací. Převis využíván v mezolitu, eneolitu, pozdní době bronzové, v době halštatské a vrcholném středověku. Foto V. Peša, 1999
2/ Dolský mlýn v Národním parku České Švýcarsko – plavením pravěkých fosiliferních vrstev z výzkumu skalního převisu byl získán cenný archeozoologický a archeobotanický materiál (kůstky drobných obratlovců, ptáků, ryb, ulity šneků, uhlíky z rozpadlých dřev, nálezy semen a plodů bylin). Významná archeologická a paleontologická lokalita využívaná v mezolitu, eneolitu, nositeli kultury lužických popelnicových polí, ve vrcholném středověku a v průběhu novověku. Podrobnější osteologická analýza mj. prokázala lov lososů před 8 tisíci lety. Foto V. Peša, 2001
3/ Skalní převis "Dolský mlýn" v údolí Kamenice (k. ú. Vysoká Lípa, okr. DC) – skrývání kulturní vrstvy mladšího zemědělského pravěku. Chemická analýza vzorku zeminy podpořila hypotézu pravděpodobného ustájení zvířat. Na profilu v zadní části sondy patrná recentní odpadní jáma narušující středověké nálezové situace. Foto V. Peša, 2001
4/ Pohled na kulturní souvrství pod skalním převisem „Dolský mlýn“ (eneolit - novověk). Foto V. Peša, 2001
5/ Převis "Dolský mlýn" – odkrývání čedičových valounů tvořících kryt ohniště z období posledních lovců a sběračů (mladší mezolit; kalibrované datum 14C 5938-5838 př. n. l.). Zatímco mezolitické souvrství zde bylo zastiženo v nezvyklé hloubce 200-260 cm, v blízkém převisu "Okrouhlík" se nálezy z období staršího mezolitu nacházely již v hloubce 15 cm pod povrchem. Foto V. Peša, 2001
6/ Abri „Pod křídlem“ v Národní přírodní památce Peklo (k. ú. Kvítkov u České Lípy, okr. CL) představovalo jednu z nejvýznamnějších pravěkých lokalit na Českolipsku. Kulturní vrstva s mezolitickými nálezy byla datována pomocí radiouhlíkové analýzy do 8. tisíciletí př. n. l. (výzkum 1997). Neprozkoumaná část převisu byla později zcela zlikvidována neznámými táborníky, a to zapuštěním nelegální srubové stavby pod úroveň terénu. Výplň převisu i s množstvím archeologických a paleontologických nálezů byla pachatelem vyházena do sousedního potoka. Foto V. Peša, 2002

 

7/ „Sojčí převis“ v Labských pískovcích - preparace mezolitického ohniště. Foto V. Peša, 1999
8/ Významná mezolitická lokalita "Heřmánky 1" ve vlhošťské části CHKO Kokořínsko archeologicky zkoumaná J. Svobodou v letech 1978-79. Výplň převisu je dnes zarovnána a zčásti zničena vybudováním plošin pro přespání a průběžným zakopáváním odpadu (nelegální trampské tábořiště - "kemp Orion"). Foto V. Peša, 2003

 

6) Kvartérní sedimenty pískovcové krajiny středního Pojizeří a Českolipska

Společný projekt VMG v České Lípě (P. Jenč – hlavní garant, V. Peša – garant pro okres CL, L. Šoltysová), PřF UK v Praze (J. Datel – hlavní garant, J. Bruthans, J. Schweigstillová), Správy CHKO Český ráj (A. Hoření – garant), Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek Plzeň (P. Kočár - garant, Z. Sůvová, R. Kočárová) s participací dalších odborných partnerů (V. Ložek st.) a účastí posluchačů vysokých škol. Realizován na základě smlouvy o spolupráci na řešení výzkumného úkolu z 22. 11. 2002. Do r. 2007 prioritně řešena širší oblast Příhrazské vrchoviny v JZ části CHKO Český ráj.

Účel a cíl projektu

- modelové studium využívání prostředí kvádrových pískovců od pravěku po současnost (využívání přirozených skalních dutin, ověření hypotézy pravěkého zemědělského osídlení skalních plošin)

- podrobná identifikace kvartérního pokryvu členité pískovcové krajiny, vývoj a degradace krajiny ovlivněné činností člověka v mladším holocénu

- sběr a interpretace dat s ohledem na současné zájmy ochrany přírody a životního prostředí (se zvláštním zřetelem k území CHKO Český ráj)

- poskytnout příležitost pro terénní výuku studentů a nabídnout vhodná témata pro jejich výzkumné práce

Základní náplň projektu:

- Účelové geologické mapování vybraných pískovcových mikroregionů v měřítku 1 : 5000 – 1 : 10000 (s důrazem na kvartérně geologickou, geomorfologickou a environmentální problematiku)

- Komplexní archeologicko-přírodovědný výzkum sedimentárních výplní skalních dutin (za použití určování stáří vzorků pomocí radiouhlíkového datování a dalších metod – archeobotanických, malakologických, archeozoologických, mineralogicko-petrologických, granulometrických aj., včetně zpracování veškeré související archeologické problematiky); zpracovávání a dílčí publikace starších výzkumů (Příhrazská vrchovina, Českolipsko).

- Na území CHKO Český ráj komplexní mapování přírodních biotopů v měřítku 1 : 10 000 s prioritou přírodní rezervace Příhrazské skály, inventarizace současné vegetace a zvířeny s cílem stanovení management plánu 

Literatura (výběr): Jenč – Šoltysová (eds.) 2006, Bruthans – Jenč – Churáčková – Sshweigstillová 2009, Bruthans – Churáčková – Jenč – Sshweigstillová 2009

Další informace naleznete zde (Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky PřF UK v Praze).

 

Popisky k fotografiím:

1/ Záchranný archeologicko-paleontologický výzkum jeskynní lokality. Foto P. Jenč, 2007
2/ Schránky fosilních měkkýšů z výplní skalních dutin představují mimořádně cenný pramen pro poznání vývoje přírodního prostředí a klimatických změn od loveckého pravěku k dnešku (abri Kopřivák 1 u Srbska v CHKO Český ráj). Foto L. Šoltysová, 2005
3/ Studium vzniku a složení solných krust na pískovcích Českého ráje. Filtrace vzorků skapové vody v terénu (PR Klokočské skály). Na snímku hydrogeolog J. Bruthans z PřF UK v Praze. Foto J. Schweigstillová, 2007

 

7) Záchranná dokumentace, studie obnovy a rekonstrukce historických nápisů a maleb v NPP Jeskyně Na Špičáku (Jesenický kras)

Jeskyně Na Špičáku představuje v rámci historicky využívaných jeskyní tradičního vápencového krasu spolu s Býčí skálou epigraficky nejbohatší dochovanou lokalitu na území České republiky, která je jako jediná zpřístupněna široké veřejnosti. Podle předběžného odhadu je dnes v jeskyni  (o celkové délce chodeb 410 m) zachováno zhruba 3 až 5 tisíc nápisů, symbolů a maleb, řada dalších již zanikla nebo je zcela překryta vrstvou měkkého sintru - nickamínku.

Realizaci projektu pro Správu jeskyní České republiky zajišťuje speleoantropologické pracoviště Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě (P. Jenč - hlavní garant, V. Peša) ve spolupráci s dalšími odbornými partnery – zejména doc. H. Pátkovou z Katedry pomocných věd historických a archivního studia FF UK v Praze a historikem umění a památkářem Ľ. Turčanem. Pracovní tým doplňují zkušení dokumentátoři s terénní epigrafickou praxí z řad studentů. Nezbytnou technickou pomoc v místě zajišťují pracovnice Správy jeskyně Na Špičáku (E. Vozábalová, I. Foitová). Předběžný epigrafický průzkum jeskyně v roce 2003 a následná I. etapa projektu proběhly s participací pracovníků Vlastivědného muzea Jesenicka a Oddělení přírodních věd Slezského zemského muzea v Opavě (L. Jarošová, J. Kubica).

Dokončení komplexní dokumentace jeskyně je předpokládáno v r. 2010.

Literatura: Jenč, P. – Peša, V. 2009; Vozábalová, E. 2009 (Ochrana přírody 4/2009)

Další informace naleznete zde (Správa jeskyní České republiky Průhonice).

 

Popisky k fotografiím:

1/ Dokumentace historických nápisů v Hlavní chodbě. Foto Š. Havel, 2008
2/ Malby slunce, černého kříže a měsíce, nacházející se v těsné blízkosti nejznámější památky jeskyně - Ukřižování (nesprávně Kalvárie) byly donedávna považovány za prospektorské symboly zlata a stříbra (16. století, před r. 1583). Foto T. Slavík, 2006
3/ Výjev ukřižování Krista provedený hnědočerveným barvivem. Pod špatně dochovaným křížem dvě klečící a modlící se postavy. Stáří unikátní malby nově posunuto před r. 1583. Foto L. Jarošová
4/ Dokumentace epigrafických památek v Chodbě naděje. Foto T. Slavík, 2006
5/ Soubor historických nápisů v Hlavní chodbě – 176(8?) /  HSZ 1615 ... Foto T. Slavík – P. Jenč, 2006
6/ Nejstarší letopočtem datovaná rytina v jeskyni na území ČR byla identifikována teprve při průzkumu v r. 2003. Vyťukávaný objekt v Srdcové chodbě interpretovali P. Jenč a H. Pátková jako A(nn)o 1519 s písmeny „hb“, pod nimiž kolčí štít, uvnitř snad se stylizovaným výjevem Adama a Evy pod stromem poznání. Foto T. Slavík - P. Jenč, 2005

 

8) Labské pískovce v pravěku: člověk a příroda

Projekt realizován v l. 2006 – 2008 ve spolupráci s Landesamt für Archäologie mit Landesmuseum fúr Vorgeschichte in Dresden za finanční podpory nadace Pro Archaeologia Saxoniae a logistické podpory národního parku Sächsische Schweiz.

Projekt volně navazuje na terénní výzkumy převisů v severních Čechách z let 1997 – 2003 a zaměřuje pozornost na tři výzkumné okruhy. Hlavní cílem je revize dosavadních poznatků o pravěkém osídlení saské části Labských pískovců – tedy převážně území národního parku Saské Švýcarsko (NP Sächsische Schweiz). Probíhá komplexní zpracování nejvýznamnějších lokalit zdejší oblasti – opevněné lokality z mladší doby bronzové na stolové hoře Pfaffenstein, rozsáhlého souboru povrchových nálezů z dominantní hory Lilienstein, navštěvované v průběhu celého pravěku, dále terénní identifikace a zaměření skalních dutin a jeskyní s nálezy pravěkých nádob, uložených jako obětiny v souvislosti s komunikacemi mezi Čechami a Saskem. Pozornost je věnována také ostatním pravěkým nálezům, z nichž mnohé se vyskytují v úzkém vztahu k nápadným přírodním útvarům. Součástí projektu je zároveň dokončení komplexního zpracování postmezolitických nálezů z výzkumů severočeských převisů a analýza struktury osídlení obou regionů jako příklad komunikačně významného území v členité krajině mimo hlavní zemědělské oblasti. Vzhledem k dosud nedostatečnému poznání charakteru osídlení vnitřního území národního parku Saské Švýcarsko probíhá terénní prospekce zaměřená především na údolí Křinice (Kirnitzsch) s nejbližším okolím, která již na podzim 2006 přinesla doklady pravěkého využívání několika jeskyní a převisů. Význam projektu spočívá především v úzké spolupráci archeologických pracovišť a specialistů z Čech a Saska na poznávání společné minulosti.

Literatura: Peša – Kraft 2007, Jiřík – Peša – Jenč 2008, Peša 2008

 

Popisky k fotografiím:

1-2/ Schrammsteine – pravěká lokalita. Nález časně laténské keramické nádoby v puklinové jeskyni. Foto T. Slavík, 2007
3/ Saské Švýcarsko – hrnec z pozdního eneolitu s nedochovaným obsahem byl ukryt jako votivní oběť v malé jeskyni na Kleiner Winterberg. Foto Landesamt für Archeologie

 

9) Inventarizace jeskyní a skalních převisů v CHKO Český ráj

– geologie a geomorfologie, ochrana přírody; projekt Správy CHKO Český ráj řešený v rámci Programu péče o krajinu (od r. 2002), realizován ve spolupráci s Pracovištěm archeologie a speleoantropologie VMG v České Lípě.

Literatura: Jenč – Šoltysová (eds.) 2006 

 

10) Život před 1800 lety: Archeologie a ekologie v dialogu mezi generacemi

Doba trvání projektu:  2009 – 2012

Lead partner (LP):
Museum der Westlausitz Kamenz, SRN

Thomas Puttkammer – vedoucí projektu, archeolog
Rüdiger Schwarz – muzejní pedagog, archeolog
Gabriela Möckelová – sekretariát

Projektový partner:
Vlastivědné muzeum v České Lípě (VMG ČL)

Vladimír Peša – koordinátor projektu, archeolog
Petr  Jenč – archeolog
Marta Knauerová – botanik
Tomáš  Malý – geolog

Spolupracující subjekt:  Střední odborná škola v České Lípě (SOŠ)

Projektový partner v SRN:
Kreisvolkshochschule Kamenz
2. Mittelschule Kamenz
Abenteuercamp Deutschbaselitz

 

Projekt hlavního partnera Muzea západní Lužice v Kamenci je zaměřen několika směry, které propojují mezigenerační vztahy, studentské kontakty obou zemí a aplikování výsledků archeologických výzkumů na krajinnou ekologii. Poznatky o technologii a řemeslech v období doby římské (1. století př. n. l. až 5. století n. l.) budou prohloubeny jednak intenzívní výzkumnou kampaní v přiléhajícím území Libereckého kraje, resp. okresu Česká Lípa, kde je toto období zatím velmi málo prozkoumáno, jednak hledáním surovinových zdrojů pro metalurgii železa a drahých kovů využívaných v době římské v Lužických horách. Získané informace budou využity ve dvou směrech: Ve spolupráci LP s partnerem Abenteuercamp v Baselitz bude vybudována experimentální historická vesnice, kde budou staré výrobní technologie oživeny a za široké účasti studentů a zainteresované veřejnosti obou zemí aktivně studovány a experimentovány. Ekologický aspekt je sledován metodou tzv. ekologického otisku člověka (Ökologische Fussabdruck), který po sobě svojí činnosti zanechal v krajině. Studium podoby krajiny v době římské s ohledem na množství těžených surovin umožní hypoteticky stanovit ekologickou zátěž člověka této doby a tyto data porovnat s ekologickou zátěží na jednotlivce v dnešní době. To umožní především studentům lepší pochopení ekologické problematiky současnosti. Intenzívní kontakt studentů obou zemí navíc přispívá k vzájemnému poznání a porozumění. Celý projekt bude završen mezinárodní putovní výstavou a několika konferencemi pro odborníky i širokou zainteresovanou veřejnost v obou zúčastněných zemích.

Projektová náplň VMG v České Lípě

Samostatné aktivity v rámci projektu

Hlavním posláním VMG ČL je koordinování účastníků a úkolů české časti projektu a poskytování odborných informací z oborů archeologie, geologie a botaniky, které se týkají území Lužických hor a okresu Česká Lípa a které jsou nezbytné pro úspěšné realizování celého projektu. Okres Česká Lípa je totiž jediným okresem bezprostředně hraničícím s rozsáhlejším územím Lužice, který prostřednictvím odborníků ve VMG může zajistit potřebné specializované informace (síť muzeí v okrese Děčín vzhledem k absenci odborných pracovišť tyto požadavky nesplňuje a okres Liberec s územím dnešní Lužice hraničí pouze okrajově).

Náplní archeologů bude ve spolupráci se studenty SOŠ vyhledávat dosud neznámá naleziště z doby římské v okresu Česká Lípa a doklady po zpracování surovin v této době. Vyhledávání lokalit probíhá formou prospekce, při níž se hledají pravěké artefakty na povrchu v krajině, a lze do ní zapojit libovolné množství zainteresovaných laiků a zájemců, protože se jedná o nedestruktivní metodu archeologického výzkumu. Vedlejším výsledkem projektu je u tohoto bodu zdokonalení poznatků o archeologických lokalitách a možnost jejich účinnější ochrany, proto budou o výsledcích současně informování jak Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Liberec, tak Archeologický ústav AV ČR v Praze, v.v.i. Všechny získané archeologické nálezy budou po zpracování uloženy a v případně významnějších předmětů vystaveny ve VMG v České Lípě.

Náplní geologa v koordinaci s archeologem bude vyhledávání historické těžby a povrchových zdrojů surovin, které mohly být v době římské lidmi exploatovány a zpracovávány. Získané geologické i mineralogické poznatky a vzorky zároveň rozšíří jak studijní program kooperující SOŠ v České Lípě, tak geologickou a mineralogickou sbírku VMG v České Lípě. Terénní aktivity budou prováděny obdobnou metodikou jako v případě archeologie – tedy povrchovým průzkumem a sběrem – a v úzké spolupráci s pedagogy a studenty SOŠ. Získané vzorky rozšíří studijní materiál a poznatky z terénu spolu s metodickými poznatky významně obohatí jak vlastní výuku specializovaných, ekologicky a mineralogicky zaměřených předmětů, tak budou vhodnými tématy závěrečných maturitních prací s možností přímé terénní aplikace. Archeologické i geologické prospekce jsou plánovány po celou dobu trvání projektu.

Náplň botanika spočívá ve vyhledání vhodných rašelinišť a slatinišť, které v sobě uchovávají delší záznam o vývoji krajiny. Tyto lokality budou následně sondovány specialisty z oborů přírodovědy, kteří provedou pylovou analýzu a analýzu na přítomnost těžkých kovů. Tyto přírodovědné analýzy dokáží spolehlivě stanovit období zvýšeného výskytu člověka v okolí lokalit i bez dalších archeologických nálezů, což je metoda vhodná především pro zalesněnou krajinu Lužických hor. Pro datování jednotlivých zkoumaných vzorků je nezbytné využití radiokarbonové analýzy, aby je bylo možné zařadit do jednotlivých etap vývoje krajiny.

Aktivity v rámci kooperace s LP

Experimentální (experienciální) archeologie a vzdělávací programy

Vzdělávací programy zaměřené na experimentování v archeologii budou realizovány LP ve spolupráci s německými PP a budou probíhat v Německu. Jejich termíny konání budou prostřednictvím informační kampaně dostupné široké zainteresované veřejnosti Libereckého kraje a v koordinaci s VMG ČL bude zajištěna aktivní účast studentů a participujících pedagogů kooperující SOŠ v České Lípě. Témata experimentálně-vzdělávacích akcí propojují odborné poznatky ekologie a archeologie s praktickou zkušeností, kdy si účastníci „campů“ mohou uvedené poznatky vlastnoručně ověřit v experimentálních táborech v praxi a tím lépe pochopit a zažít nabyté informace. To zároveň usnadní jejich lepší zažití a aplikaci v každodenním životě (např. význam omezenosti surovin a přírodních zdrojů, důležitost ekologických projektů a vzdělávání, ochrany památek a archeologického kulturního dědictví atd.). Do této části projektu patří také zážitková pedagogika, kterou zprostředkovává LP.

Inovace a přidaná hodnota projektu

1) Odbourání sociálně kulturních bariér mezi generacemi a zeměmi mezioborovým výzkumem

Společná německo-česká prezentace metodiky odborné činnosti a zpřístupnění výsledků archeologického a geologicko-ekologického výzkumu srozumitelnou formou pro studenty středních škol a širokou zainteresovanou veřejnost obou zemí s možností aktivní účasti v rámci průběhu jednotlivých etap projektu spojuje společným zájmem nejrůznější cílové skupiny bez ohledu na věk, profesi a národnost. Společné akce, programy a workshopy nabízejí možnost všestranných diskusí mezi všemi aktivními i pasivními účastníky projektu. Významný přínos spatřují LP s PP zároveň v možnosti prezentovat celý projekt a jeho jednotlivé etapy široce dostupnou formou prostřednictvím internetu.

2) První aplikace ekologické stopy jako metody moderní ekologie na prehistorickou kulturu

Tato metoda je Lead partnerem aplikována jako know-how celého projektu. Vychází z poznatku, že každá společnost – ať dnešní nebo pravěká – po sobě zanechala a zanechává v přírodě „otisk“ svého chování, které je odrazem požadavků na získávání surovin nezbytných ke svému životu a rozvoji. Lesy, pole, kameny, řeky a jezera jsou biologickým kapitálem, který je k tomu využíván. Cílem projektu je tedy aplikovat tuto myšlenku na společnost Germánů v sasko-české oblasti před 1800 lety a na základě terénních výzkumů se pokusit identifikovat strukturu a hustotu osídlení i možnosti surovinových zdrojů. Zjištěné poznatky budou hledat míru ekologické zátěže na krajinu a umožní porovnání se současností.

3) Aktualizace výzkumu kultury Germánů v CZ a DE

V rámci projektu budou prostřednictvím terénních výzkumů prověřeny a přezkoumány dosavadní historické i muzejní prameny k tématice germánského osídlení sledované oblasti severu Čech a Lužice a podle možností co nejvíce rozšířeny o nové informace. Zároveň budou dosavadní znalosti rozšířeny o dosud neprozkoumanou oblast výskytu surovinové základny (zejména pro zpracování železa a drahých kovů) pravěké a časně historické společnosti.

4) Koncept a realizace putovní výstavy s výsledným katalogem

Dvojjazyčná putovní výstava s doprovodným katalogem k problematice „ekologické stopy“ Germánů bude realizována v rámci zakončení projektu. Výstava bude jako dlouhodobě působící nabídka k mezigeneračnímu dialogu a s důrazem na trvalé hodnoty představena v interaktivní podobě v Čechách i v Německu a měla by mít v obou zemích pokud možno co nejvíce zastávek. Doprovodný výstavní katalog je plánován rovněž dvojjazyčně a klade si za cíl uchovat téma co nejdéle ve všeobecné pozornosti.

5) Sondování potenciálu experimentální/ experienciální archeologie pro vzdělávací program

Projekt představuje odbornou archeologicko-ekologickou problematiku v co nejvíce srozumitelné podobě pro nejširší zainteresovanou veřejnost a studenty středních škol, která usiluje být interaktivní a s dlouhodobým efektem. Jedná se o první vzdělávací německo-český program v regionu s podobným záměrem zpřístupnit aktuální vědecké poznatky obyvatelům Libereckého kraje, Budyšínského kraje a dalších sousedících příhraničních regionů obou zemí.

 

Ukázka propagačních pohlednic projektu "Život před 1800 lety" – popisky:

1/ PRAVĚK. Lovci a sběrači osídlili břehy močálů jižního Českolipska již v paleolitu, před 130 000 – 700 000 lety. V mezolitu (9000 – 5500 př. Kr.) tábořily menší lovecko-sběračské skupiny jak v okolí vodních zdrojů, tak pod skalními převisy. Stejný typ krajiny využili k sídlení první zemědělci období neolitu, kteří vyráběli keramické nádoby, kamenné sekery na opracování dřeva a drobné nástroje ze silicitů. V eneolitu (4400 – 2200 př. Kr.) byla osídlena i hornatá oblast na hranicích Čech a Saska.
2/ MLADŠÍ PRAVĚK. V mladší době bronzové a době halštatské (1400 – 400 př. Kr.) leželo Českolipsko na pomezí velkých kulturních celků. Z této doby je doloženo zejména využívání pískovcových skalních oblastí. Nejvýznamnější lokalitou je hradní skála ve Sloupu s nálezy lužické kultury, doby laténské, římské a počátku stěhování národů. Ve 2. – 1. stol. př. Kr. existovalo v Jestřebí žárové pohřebiště.
3/ EKOLOGIE - KRAJINA. Na Českolipsku se dodnes dochovalo mnoho míst připomínajících vzhled krajiny v pravěku. V místech Máchova jezera se nacházely močály a menší vodní plochy (vlevo krajina před stavbou hradu Bezděz, vpravo dole NPP Swamp s výskytem více než 170 druhů řas). Na pískovcových plošinách rostly až do environmentální krize na konci doby bronzové listnaté a smíšené lesy – bučiny s jalovcem obecným dosud rostou na Hradčanských stěnách (vpravo nahoře). Na neovulkanitech rostou přirozené květnaté a kyselé bučiny (uprostřed – NPR Břehyně-Pecopala).

 

Aktuální informace k projektu naleznete zde.

Stránky partnerské organizace v českém jazyce: Museum der Westlausitz Kamenz.

 

 

Text:  Petr  Jenč  a  Vladimír  Peša, 2006 – 2010

Aktualizace:  16.  2.  2010