Člověk a kámen
Ambit vypráví lokální příběhy z historie kamene
výstava Člověk a kámen
ambit Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě
6. 5. – 11. 10. 2026
vernisáž 5. 5. 16.30
Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě ve spolupráci s Geoparkem Ralsko, pod záštitou radní pro
Liberecký kraj Ing. Květy Vinklátové, zvou na výstavu Člověk a kámen.
Návštěvníci se mohou těšit na sedm příběhů historické těžby kamene, jeho zpracování a využití. Vše vychází z poznatků, které byly
získány během tříletého projektu Virtuálního muzea: Člověk, voda a kámen.
Cílem je veřejnosti představit nejen geologickou minulost Českolipska, ale i krásu kamene, historii těžby a řemeslnou
tradici, která se zde vytvářela od 16. století a na kterou se již zapomnělo. Slavnostní zahájení výstavy
proběhne v úterý 5. 5. v 16.30.
Představíme vám těžbu železné rudy v 16. až 18. století v hamerské a dokeské oblasti za dob
Biberštejnů, Hartigů a Valdštejnů. Co bylo předmětem zájmu horníků, jaká díla nám v krajině zůstala
a jaké stopy po zpracování rudy lze najít? To a další mnohé bude součástí výstavy. Vše jsme doplnili
o modely hamru a dýmačky, které sloužily k roztloukání a tavbě rudy.
Další příběh vám přiblíží podzemní těžbu písku jako brusného materiálu a štuků ve Skalickém vrchu.
Ten možná někteří znají z pohádek S čerty nejsou žerty, Peklo s princeznou anebo Z pekla štěstí. Dnes
již veřejnosti nepřístupné důlní dílo jsme nechali odborně zdokumentovat a jeho krásu rozlehlých
podzemních sálů si budete moci později v rámci webového rozhraní virtuálního muzea projít sami.
Výstavou chceme návštěvníkům předat malou ochutnávku zajímavostí, které toto podzemí ukrývá,
včetně fosilních pozůstatků 85 mil. let starých.
Zajímavým příběhem, který je pln nejen těžby kamene, ale i technických a kulturních památek
a zahraničního exportu, je slavná výroba zrcadel hraběte Kinského v údolí Svitávky. Nejenže zde je
vůbec nejstarší podzemní těžba v Čechách, ale krása zrcadel byla vyhlášena dalece za hranicemi naší
země. Proto vám i pár vybraných exponátů podmaleb na zrcadlech ukážeme. Dozvíte se, jak se tyto
skvosty vyráběly a jak je lze restaurovat.
Díky stavebněhistorickému průzkumu a geologickému bádání v terénu jsme se mnohé dozvěděli
o kostelu sv. Havla v Kuřívodech. Odkud se bral kámen na výstavbu této významné sakrální památky,
která se v rámci bývalého vojenského prostoru zachovala? Poznejte, co dokážeme vyčíst z fasád a jaký
příběh se skrývá pod omítkou.
Krajina Českolipska nabízí nevšední pohledy na kopcovitý georeliéf, který je podmíněn projevy
vulkanické činnosti. Právě vulkanity byly vyhledávaným zdrojem kamene, a takovým příkladem je
oblast mezi Slunečnou a Polevskem, kde je spousta zašlých lomů a průzkumných štol. Co třeba slavná
Panská skála? Charakteristickým znakem zdejšího těženého čediče byla jeho sloupcová odlučnost.
Proto byl kámen o určitých parametrech vyhledávaným artiklem pro zahraniční export zejména
do Holandska, kde sloužil jako materiál pro stavbu mořských hrází.
V bývalém vojenském prostoru Ralska proběhlo mnoho průzkumů, ale žádný se nezaměřil na mapování
historických lomů. Na příkladu údolí Čertova potoka ukážeme, kde a jak se lámal pískovec. K tomu si
můžete prohlédnout kamenické nářadí a různé stavební polotovary.
Posledním příběhem je výroba tzv. žernovů neboli mlýnských kamenů. Najít vhodný kámen na
Českolipsku nebylo jen tak, máme zde jen dvě místa, a to v okolí Dubé a pak na Milštejně. A tuto
lokalitu, která je historicky spojena se stejnojmenným hradem, vám přiblížíme.
Výstava Člověk a kámen představuje různé druhy hornin, minerálů, fosilií, z nichž většina pochází
z jednotlivých lomů napříč Českolipskem. Návštěvníci zde uvidí archeologické nálezy strusek, modely
historických technických a kulturních památek, bude možné si vyzkoušet kamennou zvonkohru nebo
se podívat do čedičové průzkumné štoly. Interaktivní obsah přiblíží jednotlivá témata, jejich novodobý
průzkum a dokumentaci, kterou si tyto příběhy zaslouží. Výstava potrvá do 11. 10. 2026.
Petr Mužák
kurátor výstavy
