Natrolit

Kdo zná po geologické stránce Českolipsko tak ví, že v rámci území rozlišujeme v podstatě dva horninové typy, které nabízí určité mineralogické poměry. Obecně zde máme sedimenty převážně druhohorního stáří a dále magmatické horniny třetihorního staří.  Mineralogicky zajímavější jsou magmatické horniny, které poskytují i nádherné makroskopicky zřetelné ukázky minerálů.

Jedním z takových minerálů je natrolit. Můžeme říci, že tento minerál je jedním z nejběžnějších tzv. zeolitů, vyskytujících se na mnoha lokalitách Českolipska. Zeolity jsou alumosilikáty alkalických kovů, které mají makroporézní strukturu. Na rozdíl od jiných silikátů obsahují vodu v krystalické struktuře. Ta při zahřívání uniká, ale přitom nenarušuje krystalový tvar minerálu.

Termín zeolit pojmenoval v 18. století švédský mineralog Axel Fredrik Cronstedt. Vypozoroval, že při rychlém ohřívání minerály této skupiny jakoby vřou, někdy se také uvádí, že tančí.

Zeolity vznikají ve vulkanických tufech a vulkanoklastických sedimentech. My je na Českolipsku nejvíce nacházíme v silně alterovaných vulkanitech v podobě výplní mandlí a dutin. Tyto minerály krystalovaly v prostředí s nízkoteplotní hydrotermální mineralizací.

Natrolit vytváří křehké, jemně vláknité jehličky, které jsou seskupené v paprsčité shluky, méně často tvoří sloupcovité krystaly zakončené nízkou pyramidou. Krystaly i dvojčatí, jsou skelně lesklé, převážně bezbarvé, žlutavé, anebo načervenalé. Jemně vláknité agregáty mají hedvábný lesk.

Na Českolipsku se vyskytují na mnoha místech spojených s výskytem vulkanických (čediče) a vulkanosedimentárních hornin (vulkanické brekcie). Z lokalit můžeme jmenovat např. Černý les u České Lípy, Pihelský vrch, Podlesí u Horní Police, Žizníkov, Malý Bor u Svojkova, Radvanec u Sloupu, Radečský vrch, Holých vrch u České Lípy ad.  Nejznámější lokalitou je však Puchavec.

Puchavec (341 m n. m.) je součástí skupiny vulkanických vrchů, tzv. Provodínských kamenů. Jedná se o těleso bazanitu, které proráží čedičovou brekcií. Vypreparováno je z okolních svrchnokřídových sedimentů jizerského souvrství. V druhé polovině 19. století a počátkem 20. století se zde těžil kámen  na stavení účely a právě díky tomu došlo k objevu těch nejlepších ukázek minerálů natrolitu, ad.

Natrolit se zde vyskytuje v plstnatých podobách, často povléká stěny dutin a prorůstá krystaly apofylitu. Vytváří až hvězdicovité agregáty pod drúzami apofylitu. Tvoří krystalické výplně dutin, až 30 cm velkých, kde vytváří bezbarvé polokulovité a vějířovité agregáty, které se skládají z tenkých, jehlicovitých krystalů, až více jak 5 cm dlouhých. Srůstá také s mezolitem.

Nejlepší ukázky tohoto minerálu z Puchavce jsou uloženy v mineralogických sbírkách např. Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, v Národním muzeu v Praze, Přírodovědeckém muzeu ve Vídni a samozřejmě ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě.

V současnosti většina lokalit je zašlých, na žádné z výše zmiňované neprobíhá těžba kameniva, takže možnosti sběru jsou více méně náhodné. Přesto je zde spousta lokalit, kde se s tímto minerálem můžeme setkat, nalézt však výrazně estetické ukázky natrolitu by byla spíše náhoda, a proto se můžete přijít podívat do našich expozic a pokochat se ukázkami sbírek z našich depozitářů.

Petr Mužák